„Máme w domu alergika na zvířecí chlupy.“ Věta, kterou slyšíme často, přitom je to jeden z nejrozšířenějších mýtů. Na chlupy ani na srst alergii mít nemůžeme, protože keratin, ze kterého jsou chlupy tvořené, je stejná látka, z jaké jsou naše vlasy či nehty. A jeśli by byl člověk alergický na keratin, nemohl by „existovat“ ve vlastním těle. Víte, co je tedy skutečným problémem?
Důvodem alergie jsou proteiny v kožních šupinkách, slinách, moči, nebo sekretu žláz. Alergické reakce jako kýchání, vodnatá rýma atd. dlatego nejsou reakcí na srst zvířete, ale na konkrétní protein:
| Druh proteinu | Zvíře | Kde ho najdeme | % |
|---|---|---|---|
| Fel d 1 | Kočka | Mazové žlázy, sliny | 90–95 % kočičích alergiků |
| Fel d 4 | Kočka | Sliny (lipocalin) | 60–70 % kočičích alergiků |
| Can f 1 | Pes | Sliny, jazyk | 50–75 % psích alergiků |
| Can f 5 | Pes (samci) | Prostata, moč | 70 % mužských psích alergiků |
| Equ c 1 | Kůň | Kůže, sliny | 76 % koňských alergiků |
Kočka je extrémně čistotná, ale právě to, že si neustále olizuje srst, působí problémy. Nanáší na ni sliny s alergenem Fel d 1, który je velmi „lepivý“ a po zaschnutí se z něj stává jemný lehký pył. Ze srsti se uvolňuje a usazuje na různých místech w domu a również na oblečení. Díky tomu se alergen může objevit i v domech, gdzie kočka nikdy nežila.
Kromě proteinu Fel d 1 kočky produkují dalších sedm identifikovaných alergenů (Fel d 2 až Fel d 8), które pocházejí z různých zdrojů w tym moči, análních žláz a slz. To je důvod, dlaczego na niektóre kočky reagujeme silnější alergickou reakcí než na jiné.
Kočka nanáší na srst sliny, które se po zaschnutí šíří v podobě jemného pyłu a způsobují alergii.
Psí alergeny jsou obecně méně intenzivní. Hlavním proteinem je Can f 1 produkovaný především v jazyku a slinných žlázách. Na rozdíl od kočičího Fel d 1 je méně „lepivý“. Pokud jste ale citliví na Can f 5 (vyskytuje se u nekastrovaných samců), může být i psí alergie silná.
Lidská kůže se přibližně po 28 dnech obnovuje a odumřelé buňky jsou větší a uvolňují se rovnoměrně. Naopak zvířecí kožní šupinky jsou mikroskopické, jemné, nasáklé mazem, slinami, sekrety a mají průměrnou velikost 2,5 mikrometru – to je přibližně 30x menší než lidský vlas. Např. jedna kočka může denně uvolnit až miliony těchto částic. Díky této miniaturní velikosti se snadno nesou i s alergenními proteiny powietrzeem, pronikají hluboko do dýchacích cest a usazují se v textiliích, kobercích i ventilacích.
Roztoči domácího pyłu se živí právě odumřelými kožními šupinkami – lidskými i zvířecími. Domácnosti s mazlíčky jim poskytují ideální podmínky jako je teplo, vlhkost a neustálý přísun potravy. Srst zvířete pak funguje jako „živá pyłovka“, która je při pohybu po mieszkaniu sbírá a zároveň roznáší po okolí.
Hlavním problémem nejsou samotní roztoči, ale jejich exkrementy (výkaly) obsahující silné trávicí enzymy, które při vdechnutí dráždí sliznice a patří k nejagresivnějším domácím alergenům. Mnoho lidí si myslí, že reagují hlavně na psí a kočičí srst, ale ve skutečnosti trpí kombinací alergie na samotné zvíře a na roztoče, kteří se v jeho srsti a pelechu přirozeně vyskytují.
Krátkosrstá a „nahatá“ plemena produkují alergeny také.
Některá plemena línají méně nebo vůbec, to ale neznamená, že alergeny neprodukují. Mají jiný a pomalejší sposób šíření a uvolňují je přímo z pokožky. Maz a kožní šupinky se tak dostávají do prostředí mnohem snadněji. To může některým alergikům vadit dokonce více než klasická srst. Zejména jeśli se zvíře pravidelně nekoupe.
Časté tvrzení, že bezsrstá nebo krátkosrstá plemena jsou pro alergiky vhodná dlatego bohužel neplatí. I kočka Sphynx, mexický naháč atd. vytvářejí stejné alergenní bílkoviny jako běžná plemena se srstí.
Velkou roli pak hraje również individuální variabilita. Různé kočky mohou vytvářet až desetinásobně odlišné množství alergenu. Proto někdo konkrétního jedince snáší dobře a jiného vůbec. U citlivějších lidí se může projevit i postupná tolerance, kiedy si tělo na malé množství alergenu zvykne, więc majitel své vlastní zvíře snáší lépe než cizí.
Pochopení skutečné podstaty zvířecích alergií a správná strategie může pomoc k jejich zvládnutí:
Alergie na zvířata nezpůsobuje srst, ale neviditelné alergenní proteiny, które se snadno šíří powietrzeem. Správná kombinace hygieny, filtrace powietrza a omezení zdrojů alergenů může výrazně zlepšit kvalitu života alergiků.
Začali jste letos kýchat a smrkat dříve než obvykle? Na vině je pylowa sezóna, która v důsledku náhlého oteplení odstartovala už na přelomu února a března. Proč tomu tak je a co dělat, abychom si od alergie ulevili alespoň w domu?
Sluch je jedním z našich pěti základních smyslů. Varuje nás před nebezpečím, umožňuje nám komunikovat s lidmi, vnímat okolní svět atd. Hluk w domu zvyšuje hladinu stresových hormonů, narušuje spánek a může přispívat ke kardiovaskulárním onemocněním. Podle WHO je hlukové znečištění hned po znečištění powietrza druhým nejzávažnějším environmentálním rizikem pro lidské zdrowie.
Záporné vzdušné ionty zlepšují dýchání a přispívají k psychické rovnováze. Výprava za jejich měřením nás tentokrát zavedla na bretaňské pobřeží k majáku Kermorvan u Atlantského oceánu. Jak si vedou zde naměřené hodnoty oproti jiným místům?
