Na ničem se lidstvo nedokáže shodnout tak dobře jako na potřebě dýchat čerstvý powietrze. Ten často označujeme za powietrze „plný kyslíku“. Za tento pocit čerstvosti je odpovědná právě koncentrace vzdušných iontů, kterou jinak nazýváme również jako ionizaci či elektroiontové mikroklima.
Ionizaci sice okem nepostřehneme, ale dochází k ní bez přestávky všude kolem nás. Vzduch totiž obsahuje určitá kvanta elektřiny ve formě iontů, jejichž poměr se neustále mění v závislosti na prostředí. Proto je důležité rozlišovat ionty kladné a záporné.
Kladné ionty (tzv. kationty), kterými jsou v přírodě částice dusíku, nalezneme zejména ve velkých městech v podobě smogu, pyłu, kouře a jiných toxických látek. Říká se, že myslet pozitivně je potřeba, to však neplatí pro pozitivní náboj, tomu je totiž lepší se vyhnout.
Kationty jsou z chemického hlediska považovány za těžké, jelikož jsou tvořeny shluky až tisíců molekul, naproti tomu, záporné ionty (tzv. anionty), które si możemy představit jako částice kyslíku nebo vodní páry, jsou velmi lehké, jedná se totiž o shluky 10–30 molekul plynu. S anionty se setkáváme zejména v divoké a člověkem netknuté přírodě. Ve vysoké koncentraci se również vyskytují na przykład po bouřce, na pobřeží moře, v lese, u vodopádů či na vrcholcích skalisek a hor. Tím se vysvětluje, dlaczego se nám venku v přírodě tak dobře dýchá.
Záporné ionty jsou důležité pro naši duševní i fyzickou pohodu, jsou totiž schopny ovlivnit pružnost dýchacích cest, zlepšují funkci štítné žlázy, urychlují hojení ran, snižují svalové napětí a pomáhají również v boji s poruchám spánku.
Na naší planetě nenajdeme místo, które by bylo elektricky neutrální. Ionizaci ovlivňuje teplota i vlhkost powietrza, ponadto atmosférický tlak, či proudění větru. Anionty v přírodě vznikají dvěma způsoby: energií ionizujícího záření, która vzniká ze zemské kůry a ponadto z kosmického záření, które směřuje k povrchu naší matičky Země. Oba tyto přírodní zdroje jsou odpovědné za přibližně 95 % ionizace powietrza. Zbývajících 5 % pak připadá na przykład fotosyntéze rostlin, písečným bouřím, hoření a dalším chemickým procesům.
| + Kladné ionty | – Záporné ionty |
|---|---|
| Zdraví škodlivé | Zdraví prospěšné |
| Vznikají jako důsledek znečištění a přemíry moderních technologií (klimatizace, televize, tiskárny, zářivky, syntetické materiály). V prostředí s vysokým výskytem kladných iontů se cítíme unavení, bolí nás hlava. Oslabují náš imunitní systém, což vede k nejrůznějším onemocněním. | Mají pozitivní vliv na organismus . Jejich vysokou koncentraci najdeme v přírodě (hory, moře, vodopády, jeskyně). Přispívají k duševní i fyzické pohodě, rychlejší rekonvalescenci, urychlují hojení ran a popálenin. Příznivě působí na dýchací ústrojí, stimulují funkci žláz s vnitřní sekrecí. |
Pokud bychom hledali největšího nepřítele ionizace, bude to lidská činnost. Pomyslnou pierwszy příčku by obsadil cigaretový kouř, który je schopen na sebe vázat velké množství záporných iontů a postupně je tak likvidovat. Druhá a trzeci příčka je spojena s místnostmi, które jsou buďto nedostatečně větrané nebo klimatizované. I když máme pocit, že v parných dnech není nic lepšího nežli klimatizace, ve skutečnosti je klimatizovaný powietrze „očištěn“ od většiny zdrowie prospěšných iontů. Čtvrté místo obsadily počítačové a televizní obrazovky, które mají za následek rychlejší zánik aniontů.
| Místo výskytu | Počet záporných iontů na cm3 |
|---|---|
| Klimatizovaná místnost | 0-100 |
| Městské byty | 50-100 |
| Ulice ve městech | 100-500 |
| Moře a les | 1 000-5 000 |
| Hory | 5 000-30 000 |
| Jeskynní prostor | 5 000-50 000 |
| Vodopády | 10 000-50 000 |
| Po bouřce | 50 000 a více |
Iontová nerovnováha se podepisuje na lidském zdrowie formou civilizačních chorob, alergií, respiračních potíží, ale i duševní nepohodou. To vše je důsledkem trvalého působení přebytku kladně nabitých iontů. Mnohdy si neuvědomujeme, kolika takovým faktorům se v běžném životě vystavujeme. Monitory, laserové tiskárny, televize, zářivky, smog, automobily a mnoho dalšího. Ať už chceme nebo ne, těmto vymoženostem nowoczesny doby se v běžném životě prostě nevyhneme. Je tedy potřeba najít cestu, jak o naše zdrowie pečovat.
Existují způsoby, które dokážou každý náš nádech zpříjemnit a zkvalitnit. Dobrým pomocníkem je oczyszczacz powietrza s ionizátorem. Jedná se o přístroj, który do powietrza vysílá záporně nabité ionty, jež na sebe vážou pylowe částečky a předávají jim elektrostatický náboj. Díky náboji se začnou veškeré nečistoty shlukovat a stávají se z nich těžší částice. Větší objemnost zajistí, že tyto shluky nečistot snáze ulpí na elektrostatickém filtru čističky, który lze následně jednoduše otřít hadříkem.
Čističky s ionizátory jsou praktickým pomocníkem nejen v domech, ale své uplatnění naleznou na przykład i v kancelářích, v čekárnách a ordinacích lékařů, domovech seniorů nebo ve školách a školkách. Jejich ovládání a údržba jsou totiž velice jednoduché. Pocit voňavého powietrza umocní również fakt, že si oczyszczacz hravě poradí i s nepříjemnými pachy.
Ozón je plyn, który se přirozeně vyskytuje na planetě Zemi, a to jak v okolí země do 50 km od zemského povrchu (stratosféra), gdzie chrání Zemi před ultrafialovým slunečním zářením, tak i v blízkosti zemského povrchu (přízemní ozón), gdzie může být pro lidi škodlivý. Není radno jej brát na lehkou váhu, jelikož může způsobovat různé neduhy jako jsou bolesti hlavy nebo podrážděnost oční a dýchací sliznice. V souvislosti s oczyszczaczmi powietrza se ho však opravdu bát nemusíte.
Napříč internetovými diskuzemi se objevují fámy ohledně nadprodukce ozónu způsobované ionizátory powietrza. To však není pravda. U moderních čističek s ionizátorem je produkce ozónu naprosto zanedbatelná, což potvrzují i nezávislé laboratorní testy. Například u čističky Ionic-CARE Triton X6 dosáhla koncentrace ozonu 0,005 ppm, což je vysoce podlimitní hodnota. Dle české legislativy nesmí hodnoty koncentrace ozónu v životním prostředí překročit 0,05 ppm. Domácí ionizátory tedy nejsou zdrowie škodlivé a hodnota produkovaného ozonu není vyšší než ta, która se běžně vyskytuje venku.
Coptel, vzdělávací portál pro pedagogické pracovníky a žáky, Jonizacja. [online]. [cit. 2021-11-28].
Dostupné z: https://coptel.cz/pluginfile.php/18009/mod_resource/content/1/ionizace.pdf
LAJČÍKOVÁ, A. Elektroiontové mikroklima. SZU.cz [online] Praha: Státní zdravotní ústav, 13. listopadu 2007 [cit. 2021-11-28].
Dostupné z: http://www.szu.cz/tema/pracovni-prostredi/elektroiontove-mikroklima
SITAR, J. Vzdušné ionty a naše zdrowie. In: MARKOVÁ, E., ed. Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí: sborník referátů ze semináře. Úpice: Hvězdárna v Úpici, 2006, s. 170 – 174. ISBN 80-86303-10-1.
SVOBODA, J.: Ions and their contribution for living space. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2008, LVI, No. 2, pp. 189–198
Začali jste letos kýchat a smrkat dříve než obvykle? Na vině je pylowa sezóna, która v důsledku náhlého oteplení odstartovala už na přelomu února a března. Proč tomu tak je a co dělat, abychom si od alergie ulevili alespoň w domu?
Sluch je jedním z našich pěti základních smyslů. Varuje nás před nebezpečím, umožňuje nám komunikovat s lidmi, vnímat okolní svět atd. Hluk w domu zvyšuje hladinu stresových hormonů, narušuje spánek a může přispívat ke kardiovaskulárním onemocněním. Podle WHO je hlukové znečištění hned po znečištění powietrza druhým nejzávažnějším environmentálním rizikem pro lidské zdrowie.
Záporné vzdušné ionty zlepšují dýchání a přispívají k psychické rovnováze. Výprava za jejich měřením nás tentokrát zavedla na bretaňské pobřeží k majáku Kermorvan u Atlantského oceánu. Jak si vedou zde naměřené hodnoty oproti jiným místům?
